Plánovaný obchvat městské části Komárov pravděpodobně zaznamenal každý občan žijící v této lokalitě. Bohužel informace z města a celkový postoj k této problematice byl nastaven tak, že lidé prakricky nevěděli o jiných variantách a možnostech. Proto vznikla tato stránka, která má lidi více informovat o dění kolem tohoto projektu. Především není pravda, že existuje jen Jižní varianta jak bylo často prezentováno. | kontakt obchvat@suchelazce.cz
21.1.2019 - Co čeká občany v oblasti ochrany životního prostředí a vlastních domovů? V loňském roce, ještě za vlády Bohuslava Sobotky a minulého složení parlamentu došlo k velkým změnám zákonů v oblasti ochrany životního prostředí. Byl změněn stavební zákon, zákon na ochranu přírody a krajiny a s nimi související správní řád. Ve všech případech změn se jednalo o vyloučení veřejnosti z rozhodovacích procesů. Po volbách se poměry v parlamentu změnily. Bude schopna současná poslanecká sněmovna zajistit nápravu? Jakým návrhům vlády, jednotlivých ministerstev a průmyslových svazů budou muset obhájci životního prostředí čelit?
Více v tomto videu https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se - Právo jenom za peníze
zdroj: Česká televize
8.1.2018 - Vážení občané, v roce 2012 jste se vyjádřili v referendu k této problematice, za což vám velmi děkujeme. Avšak kvůli procesním chybám, které tehdy vznikly, nemůžeme plně využít potenciál referenda. Nové referendum je v tomto ohledu ošetřeno tak, aby bylo nezpochybnitelné. Nenechte se prosím ovlivnit některými nepravdivými informacemi v médiích, např. že další referendum nebude závazné apod. Bude závazné pro naši městskou část a umožní nám dělat veškeré právní kroky k tomu, abychom obhájili naše práva, krajinu a kvalitu bydlení v Suchých Lazcích a Komárově. Jestli město nebude respektovat názor celé městské části, je věc druhá. My se však našeho práva nevzdáme bez boje. Je to naše obec, my zde žijeme a naše práva jsou prioritní. Nenechte rozhodovat úředníky o nás bez nás. Děkujeme všem občanům za podporu v minulosti a velmi si jí vážíme. Problematika obchvatu totiž nekončí samotnou realizací této silnice. Předurčuje další urbanistický vývoj v našem katastru. Díky charakteru krajiny kolem jižní varianty (úrodná pole kolem) by vznik obchvatu umožnil další růst industrializace. Nahrával by spekulantům, ti by skupovali další a další plochy, které by se následně přetvářely na haly typu RKL. Pokud chceme zachovat krajinný ráz naší obce, nemůže nám být lhostejný vývoj kolem obchvatu Komárova. Samotné město Opava, jehož jsme součástí, se snaží veškerý průmysl vytlačit z centra na okraje města. Nedovolme, aby se z naší obce stala průmyslová zóna. Severní varianta obchvatu Komárova, kterou mimochodem podporuje významný počet občanů Komárova, neumožní kvůli typu krajiny (delta řeky) a způsobu realizace cesty (násyp a na pilířích) další nárůst industriálních ploch kolem této části obchvatu. Naproti tomu jižní obchvat ve svém důsledku nic neřeší, přesouvá dopravní problém na Suché Lazce a generuje nové problémy pro obyvatele Komárova v lokalitách Černý mlýn, Vrchovina a Podvihovská.
Argumenty proti jižnímu obchvatu:
- Musely by se bourat domy a sídla firem
Jižní obchvat zasahuje do současné výstavby v Suchých Lazcích, musely by se bourat minimálně 2 domy a 2 průmyslové areály potažmo sídla firem.
- Vysoký most pod JZD, hluk z dopravy se šíří daleko do Suchých Lazců
Technické řešení, které bylo nastíněno ve studii proveditelnosti, ukazuje, že v těsné blízkosti budovy areálu JZD bude v případě realizace jižního obchvatu postavena velká mostní konstrukce, která se bude křížit se současnou výpadovkou ze Suchých Lazců. Dle dokumentace by měly být zbořeny dva rodinné domy (č.p.5, č.p.107) a sídla dvou firem (č.p.5a, č.p.108). Postavením silnice nad terén dojde k nevratné změně, která bude mít za následek šíření hluku, prachu a emisí z dopravy do Suchých Lazců. K nejbližšímu bytovému domu je to cca 200m. Není vyloučeno, že by došlo také k demolici dalších domů (č.p.1, č.p.3, č.p.92). Vzdálenost obchvatu od domu č.p.2 bude cca 196m. Na polní cestě do Komárova bude další mostní konstrukce, která bude vyvedena nad současný terén. Kvůli charakteru krajiny v naší části katastru není řešení zářezem reálné. Na horizontu směrem ke Komárovu tak vznikne panoráma s hradbou, která tak nenávratně oddělí obě vesnice.
- Má rozhodovat cena, která nezahrnuje všechny faktory?
Dle našich názorů nekoresponduje současná cena, která byla spočítána v ekonomickém posouzení s reálnými náklady. Je značně nadhodnocená. Přitom právě cena je nyní jediným argumentem, který by měl rozhodovat. Viz jejich výpočet:
- severní obchvat Komárova 4,42 mld. Kč (5,02 km)
- průtah Komárova 2,5 mld. Kč (4,77 km)
- jižní obchvat Kom. 2,19 mld. Kč (5,92 km)
Z daných čísel se nemůžeme zbavit dojmu, že se jedná spíše o přání zadavatele než o reálné náklady. Nepřísluší nám posuzovat, na kolik tato čísla odpovídají realitě a zdali v nich vůbec byly zhodnoceny parametry jako náklady na odkup pozemků, jejichž vlastníci více než z 95% nechtějí parcely prodat. Pro srovnání cena silnice I/11 z Ostravy až do Mokrých Lazců (otevřená 13. 10. 2015) (začínající na úrovní Plesné mezi Globusem a Velkou Polomí a končící v Mokrých Lazcích) stála celkem 4,77 mld. Kč. (Zdroj: www.dalnice-silnice.cz/I/I-11.htm) Lze jen spekulovat, jak je možné, že realizace nákladů na trasu Mokré Lazce - Ostrava (cca 9,5 km), kde jsou minimálně tři komplikované mostní konstrukce a přesunuté celé hory zeminy, vyjde cenově téměř stejně jako podstatně kratší úsek severního obchvatu Komárova v délce pouhých 5,02 km vedený na násypu a zčásti na pilířích? (Na pilířích není ani polovina úseku.) Úsek Mokré Lazce - Ostrava mimochodem obsahuje 3 MÚK, 10 mostů na trase, 4 nadjezdy, podchod, přeložky 4 silnic III. třídy, 2 místní komunikace, 2 lesní a 11 polních cest, 2 opěrné a 2 zárubní zdi a 3 protihlukové stěny (1.076 m).
Přitom rozdíl v cenách byl v letech 2012-2013 mezi Severem a Jihem podstatně menší, cca 1 mld.
- Likvidace koridoru pro migraci zvěře
Jižní obchvat nenávratně uzavře migrační koridory drobné a větší zvěře. Bude zásahem do života zvěře, která má tyto trasy silně zažité. V této lokalitě byl mimo jiné letos zaznamenám také los evropský. Naproti tomu severní varianta vedená na pilířích se fauny a flory nijak významně nedotkne. Lovecká tradice a myslivost má v této lokalitě značné množství příznivců. Myslivost není jen o lovu, ale o udržitelnosti zvěře v civilizaci, kontrolovaná redukce a podpora zvěře v zimních obdobích. Jižní obchvat zcela rozděluje přírodní koridory a migrační stezky zvěře, která se jen stěží vyrovnává s takovýmto radikálním zásahem.
S tím souvisí i narušení přírodních biotopů a mikro-ekosystémů, pro které jsou takovéto změny obzvlášť citlivé. Přerušením těchto migračních stezek bude docházet ke kolizi zvěře s dopravou, což bude mít nepříznivý vliv jak na zvěř, tak na bezpečnost dopravy v této lokalitě. Především ale bude nenávratně poškozen krajinný ráz dané oblasti.
- Nesouhlas majitelů pozemků s prodejem
V sucholazeckém katastru u dotčených parcel 52 z 53 vlastníků již od roku 2012 deklaruje, že pozemky v žádném případě neprodají (podobná situace je u jihu v Komárově). Půda na severní variantě má nižší bonitu a vlastníkem částí pozemků plánované trasy severního obchvatu je již dnes stát, což je úplně jiná situace než v případě jižní varianty obchvatu.
- ZUR rozhoduje bez znalosti technického provedení
Aktuální návrh ZUR MSK neřeší technické provedení, které je ale zásadním faktorem pro výběr varianty. Jinými slovy nám na MSK bylo sděleno, že je v současné chvíli nezajímá, jak se bude obchvat technicky provádět a že "pracují v jiném měřítku". Takže se reálně rozhoduje bez znalosti technického řešení. Tento fakt považujeme za mrhání veřejnými financemi, neboť je již nyní jasné že se bude jednat z technického hlediska o problematický projekt.
- Přívalové deště a eroze půdy
Každoročně v naší zemi mizí stovky hektarů kvalitní orné půdy. Vznik takto kvalitní půdy trvá z hlediska evoluce stovky let. Kvůli současné politice státu se stává orná půda nejsnadnějším cílem pro nejrůznější výstavbu. Vlivem počasí, které má u nás stále častější charakter extrémních výkyvů, dochází často k přívalovým dešťům. Tyto deště nemohou přirozeně vsakovat do půdy, která je takto zastavěná a dochází k povodním, které erodují půdu. Jižní obchvat bude další zbytečně zastavěnou plochou. S tím souvisí i schopnost absorpce přívalových dešťů a srážek. Když dojde k přeměně takovéto lokality na zaasfaltovaný povrch s nulovou absorpcí vody, dojde zákonitě k problematice stažení takovýchto srážek do kanalizace. Obáváme se problému záplav, vzniklých bleskovými přívalovými bouřkami, které takovéto obrovské plochy nebudou schopné zvládnout. Půda v místě severního obchvatu nemá tak vysokou bonitu jako půda na jihu. Fakt, že dojde ke značnému vynětí půdy z půdního fondu je velmi důležitým argumentem.
- Lokalita Černý Mlýn - přemostění nad tratí obrovským mostem
Pokud by došlo k realizaci jižní varianty, vyrostla by nad tratí obrovská stavba s několikametrovým násypem a mostní konstrukcí, která by překlenula železniční trať. Nyní je trať na násypu vysoko nad terénem. Připočteme-li výšku trolejí, rezervy a další parametry, máme rázem v krajině několikametrový most, který bude dominovat oblasti. Tento most bude křižovat vedení vysokého napětí. V lokalitě u Černého Mlýna je cca 22 rodinných domů obyvatel Komárova. Taková konstrukce bude mít za následek šíření hluku daleko do krajiny (pravděpodobně to pocítí také obec Raduň viz info níže) a rozhodně zhorší pohodu bydlení zdejším obyvatelům. Zcela určitě si zde občané oproti stávajícímu stavu pohorší. Severní varianta by tento problém úplně eliminovala.
- Hluk se dostane až do Raduně díky možnosti těžby štěrkopísku
Již nyní je v lokalitě za železničním přejezdem směrem na jih (viz územní plán) plánovaná těžba štěrkopísku. Těžba v dané lokalitě může dle investora začít teoreticky kdykoliv, pokud to bude pro majitele těžební oblasti zajímavé. (Například při stavbě jižního obchvatu.) Dle zjištěných skutečností dojde po odtěžení tohoto ložiska k zaplavení oblasti a pravděpodobně zde vznikne jezero. (Informace z roku 2013.) Takto rozsáhlá vodní plocha značně pomůže šíření zvuku z mostu směrem k Raduni (Odraz od hladiny, absence zelených hradeb apod.)
- Kamióny budou i nadále jezdit do velkých firem v Komárově
Osobní a hlavně nákladní doprava bude i nadále pendlovat z RKL průtahem Komárova až do společnosti TEVA. Tuto skutečnost jižní varianta vůbec neřeší. (Severní varianta jisté řešení nabízí viz článek níže.) Velké společnosti jako Komas, Barvy, Pošta apod. budou stále používat průtah bez ohledu na existenci obchvatu. V konečném důsledku obchvat řeší jen část tranzitní dopravy. Díky industriálnímu charakteru Komárova se doprava v místech současného průtahu nijak výrazně nezmění.
- Pro lokality Vrchovina a Podvihovská vznikne nová dopravní zátěž
Pro obyvatele žijící v lokalitě "Na Vrchovině" bude mít jižní varianta devastující účinek na kvalitu bydlení. Jedná se o hustě obydlenou část s cca 20 domy. V případě realizace jihu bude tato část obklíčena z jihu jižním obchvatem, ze západu stále se rozrůstajícím RKL (viz záměr RKL postavit ještě jednu větší halu směrem k Vrchovině) a ze severu zůstane průtah obcí, viz bod výše.
Podobná situace vznikne v části "Podvihovská", kde je nová moderní výstavba s cca 17 domy. Nyní je zde klidná lokalita, ale výstavbou jižního obchvatu se znehodnotí kvalita bydlení a možnost dalšího rozvoje obce. Nic neřeší ani plánovaný zářez do krajiny, neboť v úseku křížení obchvatu a ulice na Podvihov vznikne opět další mostní konstrukce vysoko nad terénem, která přinese hluk k obydlím. Dojte také k výraznému zvýšení prachových a emisních částic, které mají zásadní vliv na onemocnění dýchacího ústrojí člověka. (S občany Komárova z lokalit Vrchovina, Černý Mlýn a Podvihovská se již nepočítá? Problém průtahu se přehodí na ně? Jak k tomu přijdou?)
- Západní větry udělají z Komárova smogovou dolinu
Pokud dojde k jižní variantě, bude Komárov obklíčen ze severu železnicí, přes střed obce povede i nadále dosti vytížený průtah a na jihu celou obec uzavře jižní obchvat. Vzniknou tak hradby kolem celé obce. Vlivem přetrvávajících jihozápadních větrů a charakteru krajiny zůstane Komárov uzavřen v kotlině smogu. (Doprava + lokální topeniště + průmysl.)
- Znemožní se výstavby směrem na jih, bude postupovat industrializace Komárova
Realizací jižního obchvatu se značně utlumí další výstavba rodinných domů směrem na jih. Přitom se prakticky jedná o jediné místo, kam se může Komárov urbanisticky rozvíjet. Uzavřením obce jižním obchvatem bude pokračovat stávající trend postupné industrializace celé obce, dojde k postupnému vysídlování a ústupu bytové zástavby na úkor průmyslu. Tato skutečnost bude mít značný vliv na kulturu a společenský život v obci. Tento trend se postupně čím dál více projevuje a je patrný od roku 1950. V zájmu obyvatel Komárova by měla být separace průmyslových zón od obydlí a vytvoření urbanistických celků pro další rozvoj bytové zástavby obce. Jižní obchvat tak protíná jediné místo potenciálního rozvoje obce.
- Doprava z Podvihova a Kom. Chaloupek bude směřovat i nadále středem Komárova
Další nedostatek jižní varianty opět neřeší tranzitní dopravu z jižních vesnic, která směřuje do Opavy, Ostravy a dál. Tato tranzitní doprava není obchvatem nijak řešena a prakticky na dopravní situaci v tomto ohledu nic nezmění.
- Není úplně vyloučena výstavba dalších (komerčních areálů) poblíž průtahu ve středu Komárova (spekulace)
Nemůžeme zcela vyloučit další proměnu ploch mezi silnicí Ostravská a železnicí v centru obce na průmyslové, případně komerční areály (v prostoru u zadního vjezdu do TEVY). Lokalita je zavedena v územním planu jako průmyslová zóna. Tato skutečnost by jistě měla vliv na další nárůst dopravy, která by opět nevyužívala obchvat Komárova. Z tohoto pohledu zde obchvat postrádá smysl.
- Možné zpoplatnění obchvatu v budoucnosti
Dnes nám nikdo nezaručí cenu, podle které se rozhoduje výběr varianty obchvatu. Stejně tak nám nikdo nezaručí, že se případný obchvat v budoucnu nezpoplatní a auta začnou projíždět v rámci úspory zpět průtahem Komárova. Výsledkem tak bude zastavěná krajina s nefunkčním obchvatem.
- Pohled do historie, vznik a osídlení podél cesty Ostravská císařská.
V roce 2015 došlo po 260 letech ke změně trasy říšské silnice otevřením nové rychlostní komunikace 1/11. Stavba Císařské silnice (Ostravská) z Ostravy přes V. Polom, Hrabyň, N. Sedlice, Komárov až do Opavy započala roku 1755 a byla dokončena ještě tentýž rok. Silnice byla však tak nekvalitně udělaná, že bylo zapotřebí roku 1805 cestu uzavřít a provést nutné opravy. Vesnice, které na cestě nějakým způsobem participovaly, jako Komárov, Nové Sedlice, ale i Suché Lazce, musely na vlastní náklady opravit své úseky císařské cesty. V té době se objevují první Silniční zákony, které upřesňovaly, kde mají být na koňských povozech značky (nyní SPZ), jak a kde mají být povozy osvětleny, které povozy mají přednost (panské kočáry před selskými povozy) apod..
V minulosti bylo osídlení obytných domů v Komárově kolem císařské ulice (ostravské) velmi malé. Nárůst osídlení se postupně nejvíce projevoval od 1890 do první světové války. Po druhé světové válce došlo k značnému zdecimování budov v obci a následovala pak druhá vlna poválečné výstavby. Podél cesty se nacházely především komerční a hospodářské celky jako například v Kravařově Hostinec Weinberger (nyní obytný dům), Hanákův statek min. od 1824 (nyní stavebniny Ceskom), Statek A. Trubeckého (v minulosti byl údajně také sídlem německých rytířů, kolem r. 1824 v držení Otto von Badenfěld statek byl sídlem "vrchnosti" odtud vznikl název lokality Vrchovina), vedle Pivovarský bytový dům (nyní MIT-Real a.s.), naproti pak hostinec se statkem Gustava Reichla (dnes již neexistuje, zůstala jen stodola). Zástavba na ulici Fibichova pak vznikala kolem roku 1956. Výstavba cesty k zadní bráně n.p. Galena byla realizována v roce 1988. Řada domů v blízkosti cesty Ostravská byla postavena kolem r. 1960. Dále zde již více než 110 let stojí bývalá továrna na čokoládu IKA (později Komas, nyní BRANO), naproti pak více než 100 let starý Hostinec U Říšské silnice (později - Na nové, Hostinec, U Čmeláka, nyní bytový dům), za ním pak továrna na maziva KOMO (později Balakom). Pravděpodobně nejstarším podnikem (min. 1886) je továrna farm. firmy Hell & comp. (později n.p. Galena, IVAX, TEVA).
Z historického pohledu na tehdejší uspořádání obce je jasně patrný koncept industriálních celků umístěných kolem železnice a císařské cesty v severní části obce. Samotnou cestu pak lemovaly především hostince, statky a továrny. Výjimku tvoří jen továrna KOMO, která byla postavená jižněji. Obytná zástavba se pak rozrůstala směrem k jihu. Bylo by velmi krátkozraké utnout tento staletý koncept jižním obchvatem. Byl by to výsměch generacím minulým i budoucím.
- EIA vyšla pro obě varianty stejně
Z dokumentace EIA, která posuzovala varianty vzhledem k vlivu na životní prostředí vyšly varianty jih a sever jako rovnocenné. V dokumentaci se sice objevily jisté tendence označovat jih jako "mírně výhodný", ale nebyl to oficiální závěr. Tvrzení mluvčího ŘSD, které jsme mohli sledovat v médiích, že "je jednoznačně lepší jih" není pravdivé!
- Hydrogeologický průzkum ukázal, že severní obchvat nemá vliv na spodní vody
Častým argumentem v médiích bývá uváděná mylná informace, že stavba severního obchvatu bude mít vliv na spodní vody. Suché Lazce společně s Komárovem nechaly kolem roku 2014 zpracovat hydrogeologický průzkum, který tuto domněnku jednoznačně vyvrátil. Máme tuto dokumentaci připravenou k dalším jednáním.
- Severní obchvat je více než o 1 km kratší
Severní obchvat je více než o kilometr kratší a nebude nutné bourat žádné domy. Celková trasa severního obchvatu je přímější a značně zrychlí dopravu. To bude mít z globálního hlediska také vliv na nižší spotřebu paliva (=menší emise), nižší náklady na údržbu a opravy tohoto úseku. Takže do budoucna bude severní varianta ekonomicky výhodnější!
- Severní obchvat umožňuje růst Komárova směrem na jih
Severní varianta lépe přistupuje k urbanistickému členění obce Komárov. Umožňuje další růst obce a separuje průmysl od bytové zástavby. Viz popis ve článku výše.
- Existuje teoretická možnost vytvoření sjezdu k společnosti TEVA
Severní varianta nabízí prostor pro určité technické řešení a umožňuje sjezd ze severního obchvatu ke společnosti TEVA. Tím by se ulehčilo dalším vozidlům směřujícím jinak průtahem Komárova (nákladním tak i osobním).
- Překlenutí železniční trati nezasáhne tolik do krajiny
Díky charakteru krajiny (terén se svažuje níže k trati) by překlenovací most přes železniční trať nenarušil tolik krajinu. Celková výška by neměla překročit současnou výšku silnice Ostravská. Celý obchvat by více zapadal do krajiny.
- Teoretická možnost dopravního odlehčení Velkým a Malým Hošticím
Existuje také teoretická možnost dopravně odlehčit obcím Velké a Malé Hoštice. Pokud by došlo k propojení mezi severním obchvatem Komárova a komunikací č. 56 mezi Kravařemi a Velkými Hošticemi, odlehčilo by se tak současné tranzitní dopravě směřující z Opavy do Kravař a dále v obou směrech.
- Minimální vliv na obec Velké Hoštice
Vzhledem ke konstrukčnímu řešení severní varianty na pilířích a násypu by se obchvat dotkl obce Velké Hoštice jen minimálně, neboť nejbližší bod od obydlí by byl cca 570 m (hustota zástavby je cca 20 domů) a současně by zástavba byla chráněna již existujícími remízky a lesíky v deltě řeky Opava. Což maximálně kontrastuje s jižní variantou, která je cca 196 m od zástavby Suchých Lazců a s úplnou absencí jakékoliv zeleně a remízků.
- Jižní obchvat zlikviduje oddychové zóny, jako jsou cyklistické a turistické stezky
Současné polní cesty a stezky jsou v převážné míře využívány pro sportovní a relaxační aktivity ve formě pěší turistiky, cyklistiky, k procházkám se psy, v zimním období jako běžecké trasy spojující oblast Ostravy, Zátiší, Hrabyně se svými lesními prostory s oblastí Opavy a dále Hradce nad Moravicí, pro svou přístupnost a především pro možnost eliminace kontaktu s dopravními a výrobními oblastmi. Naopak severní varianta neznamená významný zásah do rekreačně relaxačního využití dotčené oblasti severním obchvatem.
- Zhoršení veřejného zdraví a pobytové pohody
Případnou realizací jižního obchvatu by vzhledem k bezprostřední blízkosti obydlí byla zatížena oblast prachem a spadem drobného polétavého prachu až do vzdálenosti 1 km. Přitom je všeobecně známo a vědecky i studiemi potvrzeno, že právě polétavý prach má největší vliv na vznik různých chorob (jakými jsou zejména astma, plicní choroby, rakoviny plic, poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství, častější onemocnění dýchacích cest u dětí, ve vyšším věku zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními).
Dalším významným faktorem je hluk, který by výstavba a samotný provoz jižního obchvatu přinesly. V tak těsné blízkosti obytné zástavby by měla zásadní negativní vliv na veřejné zdraví občanů. Vzhledem k tomu, jak je nyní jižní obchvat koncipován, došlo by na mnoha místech k vytvoření mimoúrovňových křižovatek, které by převyšovaly terén a umožnily hluku a emisím z výfukových plynů šířit se daleko do krajiny (úplná absence stromů a keřů, které by hluk pohlcovaly díky charakteru krajiny). V tomto ohledu jižní varianta nesplňuje nároky na ochranu zdraví a povolené limity prachu, hluku a emisí zplodin. V dnešní době, kdy stát díky úsporám a nedostatku financí zvedá minimální povolené limity hluku, nebude moci nikdo garantovat výstavbu jakéhokoliv protihlukového opatření, což vede k oprávněným obavám obyvatel Suchých Lazců a okolí.
- Snížení cen nemovitostí určených k bydlení v oblasti jižního obchvatu
Vybudování jižního obchvatu povede ke snižování hodnoty pozemků vhodných k rodinné zástavbě vesnického typu a ke snižovaní hodnoty nemovitostí již postavených. Některé domy a parcely se stanou neprodejnými za přinejmenším současnou cenu. Vlastníci takto dotčených nemovitostí budou poškozeni a měli by mít nárok na náhradu vzniklé škody. Jak a kým bude tato škoda nahrazena?
- Jižní obchvat nenávratně změní ráz a charakter krajiny
Obec Suché Lazce si občané zvolili za své bydliště především pro jejich polohu, bezprostředně sousedící s přírodou a umožňující klidné bydlení, které je už v současnosti narušeno výstavbou logistického centra. Masivním zvýšením dopravy by nenávratně došlo ke zvýšení úrovně hluku, zhoršení kvality ovzduší, narušení rázu krajiny, která je využívána k rekreaci nejen občany obce, ale i širokou veřejností města Opavy. Díky těsnému kontaktu této lokality s obytnou zónou si vybírá stále více obyvatel tuto část obce k výstavbě svých obydlí. Vytvořením jižního obchvatu by došlo k nenávratné devastaci této lokality a kdysi vyhledávaná oblast by se stala místem neobyvatelným. Když si jednou obyvatelé na tomto místě své domy postavili, nemohou je již přemístit jinam, naproti tomu obchvat potažmo územní rezerva pro obchvat může být vedena severně, což možné je.
20.3.2017 - Dovolte, aby jsme Vás krátce informovali o současném dění kolem obchvatu Komárova. I když se některá média většinou prostřednictvím placených článků snaží psát o obchvatu jako o hotové věci, vězte, že opak je pravdou. Stále jsou ve hře všechny varianty, avšak snahou některých úředníků a placených sdružení je postavit variantu jih jako výhodnější. Již v minulosti jsme se setkali s podobnou tendenční politikou a snahami prosadit jih napříč odporu majitelů a racionálních faktů. Pravdou je, že úřady prakticky nezajímají připomínky, které jsme již několikrát deklarovali (do dnešního dne jsme nedostali žádné oficiální vyjádření na naše dotazy). Do dnešního dne s námi nebylo komunikováno jako s rovnocennými partnery a zásadní informace jsme dostávali z médií namísto oficiálních dopisů.
Nyní se pro-jižní administrativa snaží prosazovat varianty na úrovni ekonomické. Dle finančních studií, které si pravděpodobně ŘSD nechalo zhotovit, vyplývá, že náklady na realizaci by se pohybovaly:
- severní obchvat Komárova 4,42 mld. Kč (5,02 km)
- průtah Komárova 2,5 mld. Kč (4,77 km)
- jižní obchvat Komárova 2,19 mld. Kč (5,92 km) (ceny jsou bez DPH )
Z daných čísel se nemůžeme zbavit dojmu, že se jedná spíše o přání zadavatele než reálné náklady. Nepřísluší nám posuzovat, na kolik tato čísla odpovídají realitě a zdali v nich vůbec byly zhodnoceny parametry jako náklady na odkup pozemků, jejichž vlastníci více než z 95% nechtějí parcely prodat.
Pro srovnání cena silnice I/11 z Ostravy až do Mokrých Lazců (otevřená 13. 10. 2015) (začínající na úrovní Plesné, mezi Globusem a Velkou Polomí a končící v Mokrých Lazcích) stála celkem 4,77 mld. Kč zdroj: www.dalnice-silnice.cz/I/I-11.htm Lze jen spekulovat, jak je možné, že realizace nákladů na trasu Mokré Lazce - Ostrava (cca 9,5 km) kde jsou minimálně 3 komplikované mostní konstrukce a přesunuté celé hory zeminy, vyjde cenově téměř stejně jako podstatně kratší úsek severního obchvatu Komárova v délce pouhých 5,02 km vedený na násypu a z části na pilířích? (na pilířích není ani polovina úseku)
Úsek Mokré Lazce - Ostrava mimochodem obsahuje 3 MÚK, 10 mostů na trase, 4 nadjezdy, podchod, přeložky 4 silnic III. třídy, 2 místní komunikace, 2 lesní a 11 polních cest, 2 opěrné a 2 zárubní zdi a 3 protihlukové stěny (1076 m).
Nelíbí se nám postupy, kde se nejdříve vytvářejí drahé studie a až nakonec jsou řešena tak zásadní ústavní práva jako je osobní vlastnictví. Jinými slovy se nejdříve schválí nákladné projekty, rozhodne se varianta a až nakonec přijdou na řadu práva občanů a vlastníků?
Je uplatňován nelogický postup, nejdříve se rozhodne, kudy trasa povede a až v jednom z posledních kroků se řeší výkup pozemků?
Pokud se staví vše do finanční roviny, kdo nám zaručí, že při realizaci nedojde k více nákladům oproti plánované ceně, která rozhodla při výběru varianty. Dnes se stává poměrně často, že dálnice nakonec stojí více, než se původně plánovalo. Kdo nám zaručí, že oněch "pár miliard", které rozhodou o volbě varianty se nakonec nezmění v náklady navíc?
Máme obavy, že se na ministerstvo, které pravděpodobně celou věc bude rozhodovat, nedostanou všechna fakta, nesouhlasná stanoviska a argumenty občanů. Rozhodovat tak pak možná budou čísla bez hlubší znalosti problematiky. Naší snahou je docílit dostatečné informovanosti osob, které budou rozhodovat.
Aby toho nebylo málo, ze strany úřadů se objevily určité pochybnosti kolem platnosti referenda. Referendum je silným argumentem proti výstavbě jižní verze obchvatu. Jen připomínáme, že referendum proti výstavbě jižního obchvatu Komárova se konalo 23.-24.6. 2012 a z celkových účastníků referenda se vyslovilo 97,5% občanů proti výstavbě. Tento fakt evidentně zaskočil nejednoho úředníka. Požádali jsme proto město Opava, aby zaujalo oficiální stanovisko k platnosti referenda. Město Opava označilo referendum za neplatné, kvůli administrativní chybě při realizaci referenda (podle města neprošlo formálním schválením na zastupitelstvu města) i když je referendum vedeno na Ministerstvu Vnitra ČR jako platné. Dle našeho názoru to na výsledku referenda nic nemění, avšak budeme muset dodržet úřední postup a proto připravujeme nové referendum, které již bude splňovat všechny administrativní náležitosti. Otazkou všek bude zda-li nám město toto referendum schválí?!
6.11.2016 - informace z médií: V Suchých Lazcích bojují proti jižnímu obchvatu Komárova, preferují severní variantu. Jížní obchvat má dopravu odklonit právě přes katastrální území Suchých Lazců. V obci už proběhlo i referendum. Návrh na řešení obchvatu Komárova leží na stole již delší dobu. V úvahu přicházejí dvě varianty, a to sever a jih. Dříve se hovořilo ještě o možnosti průtahu Komárovem, ten ale "potopila" EIA a v současnosti se pracuje již jen s výše uvedeným severem a jihem. Ten se zatím jeví jako nejpravděpodobnější. A právě jižní varianta leží v žaludku obyvatelům Suchých Lazců, má totiž vést přes jejich katastrální území. "Jedenáctka má vést kolem společnosti RKL, Komárova a napojovat se pak má na kruhový objezd u Globusu. Důležité je, že se stavba bude dotýkat naší obce, s čímž absolutně nesouhlasíme. Držíme se výsledků referenda, které proběhlo v roce 2012 a hovoří zcela jasně: pětadevadesát procent obyvatel si jižní variantu prostě nepřeje," vysvětlil starosta Suchých Lazců Petr Orieščík. VÝKUP POZEMKŮ? MOŽNÝ PROBLÉM Pokud obchvat Komárova skutečně přes Suché Lazce povede, bude zhotovitel silnice, tedy Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), muset vykoupit asi 50 pozemků. "Což bude možná problém, protože jejich majitelé avizovali, že je neprodají," konstatoval Petr Orieščík. Zároveň se pozastavil nad způsobem, jakým s obcí o možné výstavbě obchvatu na ŘSD a také na městě Opava jednají. "Mrzí mě to, připadá mi to jako o nás bez nás. Také se divím tomu, že jižní varianta je uváděna jako nejlevnější, přitom je třeba o devět set metrů delší, než severní," doplnil Petr Orieščík. Jako o nejméně nákladné hovořil o jižní variantě také náměstek primátora města Opavy Josef Stiborský (KDU-ČSL): "Z hlediska vynaložených nákladů je skutečně nejschůdnější. Na brněnském jednání s ŘSD jsem vyslovil názor, aby se v úvahu vzala ještě severní varianta. Bohužel čísla hovoří jasně. Severní varianta by stála 4,3 miliardy korun, ta jižní 2,1 miliardu," uvedl Josef Stiborský, avšak dodal, že ještě není nic rozhodnuto. "S představiteli Suchých Lazců oficiální jednání neproběhlo, ale určitě jsme připraveni komunikovat jak s nimi, tak i s občany," doplnil. Situaci pochopitelně sledují i v Komárově. "My bychom byli také raději pro severní variantu už jen proto, že co se rozvoje Komárova týká, tedy výstavba domů a podobně, probíhá na jihu. Když by ale byla jen možnost jih nebo nic, tak určitě jih. Komárov obchvat potřebuje," konstatoval starosta Komárova Lumír Měch.
1.10.2016 - Vedení obce deklaruje NESOUHLAS s jížním obchvatem Komárova. Vážení spoluobčané, v poslední době se množí dotazy týkající se problematiky jížního obchvatu Komárova, který je navržen přes katastrální území Suchých Lazců. Dovolte oficiální vyjádření: Vedení obce, tak jako celé zastupitelstvo, deklaruje ABSOLUTNÍ respektování výsledků referenda z roku 2012, kde vyslovilo 95% účastníků referenda NESOUHLAS s jížním obchvatem Komárova. Garantujeme, že tento nesouhlas budeme prosazovat na všech úrovních od Ministerstva dopravy přes Ředitelství silnic a dálnic až po orgány kraje či města! S přáním hezkého víkendu Mgr. Petr Orieščík, starosta městské části Suché Lazce.
7.5.2015 - Problematice obchvatů se do značné míry věnuje projekt "Plán udržitelné městské mobility Opava (PUMM)" V tomto ohledu probíhá řada jednání. Například dne 12. 5. 2015 v 16.00 hodin se uskuteční neveřejné jednání v zasedací místnosti Rady města Opavy v budově Hlásky. Bude se jednat o pracovní schůzku k projednání závěrečné návrhové části PUMM. Další informace najdete na webu http://mobilita-opava.cz/.
Zajímavá je také interaktivní mapa
Informace o konání veřejného projednání posudku a dokumentace
záměru „Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou
a Komárovem“ podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (krajský úřad), jako příslušný
úřad ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, oznamuje,
že veřejné projednání dle § 17 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí k záměru
„Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem“
oznamovatel: Statutární město Opava, Horní nám. 382/69, 746 26 Opava,
který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí se bude konat:
Místo: Sněmovní sál Minoritského kláštera
Adresa: Masarykova tř. 41, 746 01 Opava
Datum: čtvrtek 30.05.2013
Čas: 16:00 hodin
Do posudku a dokumentace lze nahlížet v úřední dny na odboru životního prostředí a zemědělství Krajského
úřadu Moravskoslezského kraje v kanceláři č. B 513 a na příslušných dotčených správních úřadech.
Tato informace je zveřejněna na internetu na adrese: http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/EIA_MSK1654
Text posudku:
MSK1654_posudek.pdf (647 kB) - 02.05.2013 09:39:33
Informace o posudku:
MSK1654_infPosudek.pdf (253 kB) - 02.05.2013 09:39:33
bližší informace najdete zde
Informace o posudku k dokumentaci záměru „Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem" podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále „krajský úřad"), jako místně příslušný správní úřad dle ust. § 29 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a dle ustanovení § 22 písm. a) zákona Č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, obdržel dne 19.04.2013 posudek zpracovaný podle přílohy č. 5 k záměru
„Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem" oznamovatel: Statutární město Opava, Horní nám. 382/69, 746 26 Opava Do posudku lze nahlížet na odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v kanceláři Č. B 513 a na ostatních příslušných dotčených správních úřadech. Po dobu 30 dnů ode dne zveřejnění této informace na úřední desce Krajského úřadu Moravskoslezského kraje může každý ve smyslu § 9 odst. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí k danému záměru zasílat svá písemná vyjádření, a to přímo na výše uvedenou adresu krajského úřadu. Tato informace včetně textové části je zveřejněno na internetu na adrese www.kr-moravskoslezsky.cz, odkaz: veřejná správa — úřední deska - E.I.A, SEA a IPPC Projednávané záměry: Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem (kód záměru MSK1654).
Výseldek EIA ukázal že mezi severní a jižní variantou není vpodstatě žádný rozdíl takže jsou obě varianty v tomto ohledu rovnocenné viz dokumentace MSK1654_infDokumentace.pdf
Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem: Odbor životního prostředí a zemědělství MSK
DOKUMENTACE
Text dokumentace - MSK1654_dokumentace.zip (140598 kB) - 26.11.2012 12:53:41
Informace o dokumentaci - MSK1654_infDokumentace.pdf (240 kB) - 03.12.2012 10:29:21 (důležitý dokument!)
Dokumentace obashuje několik dokumentů z nichž jsmy vybrali následující ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ
ZJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ
Závěry zjišťovacího řízení - MSK1654_zjistovaci.zip (4088 kB) - 25.05.2012 07:09:27
Informace o závěru zjišťovacího řízení - MSK1654_infZjistovaci.pdf (138 kB) - 25.05.2012 07:09:27
OZNÁMENÍ
Text oznámení záměru - MSK1654_oznameni.zip (79855 kB) - 10.04.2012 07:48:07
Informace o oznámení - MSK1654_infOznam.pdf (274 kB) - 10.04.2012 07:48:07
24.10.2012 - Občanské sdružení Suché Lazce občanům odevzdalo svou námitku ke konceptu územního plánu města Opavy. Bylo odevzdáno minimálně 40 námitek za vlastníky pozemků (které jsou v katastru Suchých Lazců). Byla také podána společná námitka za veřejnost, které se svým podpisem zůčastnilo minimálně 523 obyvatel. Občanské sdružení Suché Lazce občanům nyní bude čekat na vyjádření města k těmto námitkám.
Dne 18.9.2012 v 19:00 h proběhla veřejná schůze (za masivní účasti občanu odhadem 240 lidí, v sále restaurace U Balů) svolaná starostou obce Miroslavem Kostřibou za účelem seznámení občanů s problematikou územního plánu, který zahrnuje mimo jiné body, které se bezprostředně dotýkají obce Suché Lazce. Jedná se především o variantní řešení dopravy severní a jižní obchvat a zavedení průmyslové zóny (ve spodní části suchých Lazců). Veřejné schůze se zúčastnil také současný náměstek Opavy pan Daniel Žídek, který vyslovil jednoznačnou podporu občanům a zastupitelstvu obce k záměru prosadit severní obchvat, který by se nejméně dotkl kvality života Sucholazeckých, Komárovských případně Raduňských občanů. Veřejná schůze probíhala v přátelské atmosféře všech zúčastněných. Občanské sdružení pak prezentovalo bližší informace k variantám a krokům, které umožní našim občanům hájit svá práva což se setkalo s velkým ohlasem jak u obyvatel tak i u zastupitelů. Drtivá většina obyvatel se připojila svým podpisem ke společné námitce k návrhu územního plánu. Občanské sdružení Suché Lazce občanům o.s. by tímto chtělo poděkovat za hojnou účast všem zúčastněným občanům. Potvrdilo se tak naše přesvědčení že lidem velmi záleží na budoucnosti jejich obce.
31.5.2012 - Závěr zjišťovacího řízení záměru „Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem“
Závěr zjišťovacího řízení záměru „Porovnání variant průchodu silnice I/11 mezi Opavou a Komárovem“ podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů
Jižního obchvat
Na vizualizacích je patrný vliv jižního obchvatu na Suché Lazce především díky blízkosti mostů obydleným oblastem (hluk se tak bude šířit daleko do obce). Jižní varianta prakticky zablokuje další rozvoj Komárova všemi směry neboť na Severu je železnice a průmyslová zona a jediná možnost růstu obce je jižním směrem.
Severní obchvat
Na vizualizacích Severní obchvat je vidět jednoduchost, odunutí dopravy jedním směrem (k železnici), což umožní rozvoj Komárova a Suchých Lazců jižním směrem.
K této námitce se připojilo více než 523 obyvatel!
Odůvodnění námitky:
Ad. 1- Občané Suchých Lazců si nepřejí, aby v blízkosti dosud průmyslem prosté a masivní dopravou nedotčené obce vedl obchvat, který by přivedl do bezprostřední blízkosti obytné zástavby dopravu.
Velká část obytné zástavby, která doposud byla považována za klidnou část obce, bude dotčena přímo výstavbou, a to v bezprostřední blízkosti, která v nejbližším bodě činí cca 180m. V takto bezprostřední blízkosti obytné zóny je podobný typ stavby v rozporu s hygienickými normami a ochrannými pásmy. Z ohledem na to, že existuje tzv. severní varianta obchvatu Komárova, která je nejšetrnější co do dopadu na množství osob se zhoršenou kvalitou bydlení, trváme na akceptování severní varianty dopravního řešení obchvatu Komárova jako nejšetrnějšímu k lidem a kvalitě života lidí v dotčených oblastech. V prvé řadě je nutno hájit ochranu práv občanů, nikoli upřednostňovat materiální hodnoty či osobní zájmy posuzovatelů.
Odůvodnění námitky:
Ad. 2- Obec Suché Lazce si občané zvolili za své bydliště především pro jejich polohu bezprostředně sousedící s přírodou umožňující klidné bydlení, které je už v současnosti narušeno výstavbou logistického centra a jeho provozem dojde k výraznému zvýšení emisí, jak sám provozovatel centra uvádí na svých webových stránkách. Masivním zvýšení dopravy by nenávratně došlo ke zvýšení úrovně hluku, zhoršení kvality ovzduší, narušení rázu krajiny, která je k rekreaci využívána nejen občany obce, ale i širokou veřejností města Opavy. Díky těsnému kontaktu této lokality s obytnou zónou si vybírá stále více obyvatel tu to část obce k výstavbě svých obydlí. Vytvořením jižního obchvatu by došlo k nenávratné devastaci této lokality a kdysi vyhledávaná oblast by se stala místem neobyvatelným. Když si jednou obyvatelé na tomto místě své domy postavili, nemohou je již přemístit jinam, naproti tomu obchvat potažmo územní rezerva pro obchvat může být veden severně což možné je.
Odůvodnění námitky:
Ad. 3 - Současné polní cesty a stezky jsou v převážné míře využívány pro sportovní a relaxační aktivity ve formě pěší turistiky, cyklistiky, k procházkám se psy, v zimním období běžeckých tras spojující oblast Ostravy, Zátiší, Hrabyně se svými lesními prostory s oblastí Opavy a dále Hradce nad Moravicí, pro svou přístupnost a především pro možnost eliminace kontaktu s dopravními a výrobními oblastmi. Naopak severní varianta neznamená významný zásah do rekreačně relaxačního využití dotčené oblasti severním obchvatem.
Ad. 4 - Tzv. jižní obchvat bude mít zásadní vliv na rozvoj obcí jako jsou Komárov a Suché Lazce. V Opavském územním plánu je naznačen rozvoj oblastí pro bydlení (Plochy smíšené obytné venkovské) pro Komárov viz. SV KO-Z18, KO-Z19, KO-Z21, KO-Z12, KO-Z13 apod. a v Suchých Lazcích SV SL-Z7 a SL-Z6 takže je evidentní trend do budoucna tyto obce spojit, což je správně. Pokud však bude realizovaná tzv. jižní varianta, bude výstavba v těchto lokalitách prakticky nemožná. (Jen s těží si postaví někdo dům u rychlostní komunikace). Jižní obchvat by prakticky zablokoval veškerou výstavbu v MČ Komárov (ze severu Komárova je řeka, přes střed obce je hlavní cesta a na jihu by byl jižní obchvat, to by znamenalo konce zástavby typu rodinné venkovské) Považujeme to za urbanisticky nekoncepční a nezvládnuté! Stejný dopad by to mělo i na Suché Lazce, protože by se tímto směrem (severozápad a západ) prakticky zastavila výstavba rodinného bydlení.
Odůvodnění námitky:
Ad. 5 - Případnou realizací jižního obchvatu by vhledem k bezprostřední blízkosti obydlí byla zatížena oblast prachem a spadem drobného poletavého prachu až do vzdálenosti 1 km. Přitom je všeobecně známo a vědecky i studiemi potvrzeno, že právě poletavý prach má největší vliv na vznik různých chorob (jakými jsou zejména astma, plicní choroby, rakoviny plic, poškození nenarozených dětí již v prvním měsíci těhotenství, častější onemocnění dýchacích cest u dětí, ve vyšším věku zvyšuje počet onemocnění cukrovkou, vysokým krevním tlakem a různými srdečními onemocněními).
Dalším významným faktorem je hluk, který by výstavba a samotný provoz jižního obchvatu přinesly. V tak těsné blízkosti obytné zástavby by měla zásadní negativní vliv na veřejné zdraví občanů. Vzhledem k tomu jak je nyní jižní obchvat koncipován, došlo by na mnoha místech k vytvoření mimoúrovňových křižovatek, které by převyšovaly terén a umožnili hluku a emisím z výfukových plynů šířit se daleko do krajiny (úplná absence stromů a keřů, které by hluk pohlcovaly díky charakteru krajiny) V tomto ohledu jižní varianta nesplňuje nároky na obecné zdraví a povolené limity prachu, hluku a emisí zplodin. V dnešní době, kdy stát díky úsporám a nedostatku financí zvedá minimální povolené limity hluku nebude moci nikdo garantovat výstavbu jakéhokoliv protihlukového opatření což vede k oprávněným obavám obyvatel Suchých Lazců a okolí.
Odůvodnění námitky:
Ad. 6 - Městská část Opava – Suché Lazce je již podle svého názvu částí města a my občané této městské části očekáváme podporu našeho města. Nechceme se stát místem, kde se vytváří průmyslové zóny a obchvaty, chceme zůstat místem, kde mohou žít lidé tak jako tomu bylo po nespočet generací před námi. Suché Lazce patří k vyhledávané lokalitě na bydlení díky svému charakteru krajiny a klidnému okolí. Očekáváme, že město Opava jehož jsme městskou části podpoří své občany a zachová kvalitu života v Suchých Lazcích na stejné úrovni. Snaha vést obchvat ve vlastním katastru na úkor kvality života občanů města nepovažujeme za vstřícný krok směrem k městským částem. Vyjednání řešení v dalším katastru (Velké Hoštice) by mělo být upřednostněno. (Jižní obchvat také zasahuje do jiného katastru tak proč je preferován?) (To že je preferován upřesňujeme v bodu č.16 viz níže).
Odůvodnění námitky:
Ad. 7 - Dne 23.6.2012 proběhlo v Suchých Lazcích referendum o jižnímu obchvatu a z celkových 844 voličů se zúčastnilo 407 voličů. Z toho 387 hlasů bylo proti vybudování a 10 hlasů pro vybudování. To jen svědčí o výrazném zájmu obyvatel v této lokalitě o zachování současných hodnot. Vztah místních obyvatel k půdě a přírodním hodnotám je významný a nesmí být ignorován. Celkem 95,1% z osolených v referendu bylo proti vybudování Jížního obchvatu. Dle odhadů z celkových cca 50 vlastníků půdy, přes které by měl obchvat případně vést zásadně nesouhlasí s prodejem 48 z nich. Nelze ani vyhrožovat vyvlastňováním, když je na místě realizovat záměr jiným způsobem nevyžadující krajní řešení, jež by vyvolalo řadu soudních řízení. Z tohoto důvodu by neměla být do konceptu územního plánu potažmo do územního plánu vkládána územní rezerva pro tzv. jižní obchvat. Zastupitelská demokracie předpokládá, že volení zástupci budou prosazovat vůli svých voličů a neměli by prosazovat svá individuální stanoviska. Stanovisko voličů je zcela srozumitelné. Pokud je toto stanovisko z pohledu volených zástupců scestné, nechť relevantními argumenty své voliče přesvědčí, v čem spočívá výhodnost jižní varianty pro občany Suchých Lazců, resp. i Komárova, Raduně a dalších dotčených obcí.
Odůvodnění námitky:
Ad. 8 - Lovecká tradice a myslivost má v této lokalitě značné množství příznivců. Myslivost není jen o lovu, ale o udržitelnosti zvěře v civilizaci kontrolovaná redukce a podpoře zvěře v zimních obdobích. Jižní obchvat zcela rozděluje přírodní koridory a migrační stezky zvěře, která se jen stěží vyrovnává s takovýmto radikálním zásahem. S tím souvisí i narušení přírodních biotopů a mikro-ekosystémů, které jsou takovéto změny obzvlášť citlivé. Přerušením těchto migračních stezek bude docházet ke kolizi zvěře s dopravou, což bude mít nepříznivý vliv jak na zvěř tak na bezpečnost dopravy v této lokalitě. Především ale bude nenávratně poškozen krajinný ráz dané oblasti.
Odůvodnění námitky:
Ad. 9 - V konceptu územního plánu potažmo se vyskytují průmyslové zóny v bezprostřední blízkosti MČ Opava-Suché Lazce vedené v návrhu územním plánu jako VS SL-Z2, a to v kombinaci s územní rezervou tzv. Jižního obchvatu bude vést ke snižování hodnoty pozemků vhodných k rodinné zástavbě vesnického typu a ke snižovaní hodnoty nemovitostí již postavených. Některé domy a parcely se stanou neprodejnými za přinejmenším současnou cenu. Vlastníci takto dotčených nemovitostí budou poškozeni a měli by mít nárok na náhradu vzniklé škody. Jak a kým bude tato škoda nahrazena?
Odůvodnění námitky:
Ad. 10 - Jižní obchvat bude velkým a nevratným zásahem do průchodnosti ÚSES a jeho návaznost na území okolních obcí. Jižní obchvat prakticky znemožňuje přirozenou migraci mezi biocentry a tím vytváří oddělená biocentra (likvidace biokoridoru). Bude také významně narušeno biocentrum. V současném návrhu konceptu územního plánu potažmo územního plánu považujeme tuto problematiku jako okrajově řešenou ve vztahu k územní rezervě potažmo jižní obchvat Komárova. Pozornost z hlediska realizace ÚSES by se měla soustředit především na ty skladebné části, které jsou navržené mimo souvislejší lesní celky, buď zcela bez funkčního základu (na orné půdě) s omezeně fungujícím základem (na plochách trvalých travních porostů, zatravněných sadů, na ladem ležících plochách, podél vodních toků atd.).
Odůvodnění námitky:
Ad. 11 - územní rezerva pro jižní obchvat povede po případné realizaci ke zvýšení hlukové a imisní zátěže a to především díky značnému zvýšení tranzitní dopravy do bezprostřední blízkosti Suchých Lazců. To povede k rapidnímu zvýšení prachových částic a emisi z výfukových plynů. Obecně platí, že dvě třetiny prachových částic z aut vyprodukují dieselové motory (tedy hlavně nákladní přeprava). Dieselový motor sice ušetří oproti benzínovému 25-30% paliva, což má kladný vliv na emise CO2 a vznik skleníkového efektu, jenže dokáže vyprodukovat stonásobně větší množství prachových částic oproti benzínovému motoru s katalyzátorem. V tomto ohledu je diesel vážnou hrozbou pro zdraví lidí. Umožnění nákladní dopravy dostat se díky jižnímu obchvatu do takové blízkosti obytné zóny povede k nevratným změnám na lidský organizmus všech lidí žijících v této oblasti.
Díky převládajícímu jihozápadnímu až západnímu proudění větru by byly emisemi zasaženy nejen Suché Lazce, ale v ještě větší míře Komárov. Navíc uzavření Komárova mezi násyp železniční trati a násyp Jižního obchvatu by rozhodně způsobilo snížení přízemního pohybu vzduchu a tím v této pánvi zapříčinilo nepoměrné zvýšení přízemního smogu a emisí známého ze současnosti.
Jižní varianta také díky své nekoncepčnosti křižuje velké množství současných komunikací, díky kterým musí vznikat mimoúrovňové křižovatky. Provoz takovéto komunikace by bylo slyšet několik km. Z tohoto pohledu by jednoznačně měla být územní rezerva pro jižní obchvat z konceptu územního plánu potažmo z územního plánu vyřazena.
Odůvodnění námitky:
Ad. 12 - díky územní rezervě pro jižní obchvat a jeho případné realizaci dojde k likvidaci, resp. degradaci, výrazně vyšší rozlohy než při realizaci severní varianty či varianty průtahu. Globálně a ze strategického hlediska a hospodaření státu je ochrana orné půdy jednou z priorit. Upozorňujeme na to, že ochranu takovéto půdy předpokládá platná legislativa, cit: “zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí“. (zákon č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, Část I – Zemědělský půdní fond , § 1, odst. (1))
Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu! (viz tentýž zákon Části III, § 4) (více také v zákoně č. 114/1992 Sb. - o ochraně přírody a krajiny, č. 334/1992 Sb. - o ochraně zemědělského půdního fondu a č. 289/1995 Sb. - o lesích)
V tomto ohledu jsme zásadně proti využití těchto lokalit k jinému než zemědělskému využití a obáváme se, že v tomto ohledu se nepostupuje podle zákona! Současné zdůvodnění nepovažujeme za dostatečné.
Odůvodnění námitky:
Ad. 13 - na územní rezervě pro jižní obchvat dochází k záboru půdy o vysoké zemědělské bonitě. Vznik takto kvalitní půdy trvá z hlediska evoluce stovky let. V porovnání s půdou, která se nachází v severní variantě je to veliký nepoměr (bonita půdy severní varianty je diky bažinatému a štěrkovému podloží podstatně nižší). Rozhodně by mělo být zohledněno hledisko takto kvalitní ornice a dostupnosti k ní a nesmí dojít k devastaci takovéto typu půdy. S tím souvisí i schopnost absorpce přívalových dešťů a srážek. Když dojde k přeměně takovéto lokality na zaasfaltovaný povrch s nulovou absorpcí vody dojde zákonitě k problematice stažení takovýchto srážek do kanalizace. Obáváme se problému záplav, vzniklých bleskovými přívalovými bouřkami, které takovéto obrovské plochy nebudou schopné zvládnout.(vzhledem k tomu, že není známo řešení kanalizace předpokládáme, že by se vzhledem k charakteru krajiny stahovala část do současné kanalizace Suchých Lazců). Z toho ohledu považujeme vložení územní rezervy pro jižní obchvat za riskantní z hlediska záplav a schopnosti současných kanalizačních sítí zvládnout takovéto množství vody.
Odůvodnění námitky:
Ad. 14 - nesouhlasíme se vznikem průmyslové zóny v bezprostřední blízkosti MČ Opava-Suché Lazce vedené v územním plánu jako VS SL-Z2. Existence takovéto zóny může přilákat výrobní společnosti s hlučným nebo chemicky závadným průmyslem, který by nenávratně poškodil kvalitu a pohodu bydlení v dané lokalitě. Po zavedení takovéto průmyslové zóny nebude mít městská část možnost ovlivnit nebo omezit dění v této zóně.
Odůvodnění námitky:
Ad. 15 - znečištění ovzduší z nových ploch pro výrobu a skladování tento bod úzce souvisí s bodem 14. provoz průmyslové zóny sebou nese rizika znečištění ovzduší a spodních vod. Zavedením průmyslové zóny č VS SL-Z2 do územním plánu je v rozporem s politikou města ochránit občany od vlivu tohoto industrializmu. Bylo historickou chybou zavedením současného překladiště do územního katastru Suchých Lazců, ze kterého se občané poučili a nepřejí si již žádné další podobné objekty v blízkosti svých obydlí. Jsme proto zásadně proti změně tohoto území č VS SL-Z2 v novém územním plánu na průmyslovou zónu.
Odůvodnění námitky:
Ad. 16 - Celý dokument nového konceptu územního plánu potažmo územního plánu, která se týká územní rezervy potažmo jižního obchvatu již předjímá vůli (přání) navrhovatelů, když například:
- ve veřejně prezentované interaktivní mapě na webové adrese https://www.maps.opava-city.cz/webapps/flexviewer/Home.mvc/FlexViewer?config=config-uzemniplan_koncept.xml je zakomponována do konceptu územního plánu jen jižní varianta jako územní rezerva. Severní varianta se v tomto dokumentu vůbec nevyskytuje.(jak tomu máme rozumět?) Považujeme to za zjevnou manipulací s fakty, protože jsme byli na schůzkách s hlavním architektem města informování, že v interaktivní mapě budou všechny varianty.
- v dokumentaci s názvem „Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí“ na webové adrese: http://www.opava-city.cz/assets/zx/rozvoj/opava---koncept-asp--sea---text-2012_3.pdf tento dokument by měl být nezávislý, přesto je v něm mnoho bodů, které předjímají řešení což není smyslem takovéhoto dokumentu. Uvádíme jeden příklad za všechny. Na str. 95 jsou hodnoceny klady a zápory různých variantních řešení severní a jižní varianty.
U záporů Jižní varianty je uvedeno:
- nejdelší trasa
- zásah do zemědělské krajiny a velký rozsah vynětí ze ZPF
- zásah na území obce Raduň
U záporů Severní varianty je uvedeno:
- situování trasy v záplavovém území toků Opava a Moravice
- zásah do přírodě blízké krajiny
- velký rozsah vynětí ze ZPF
- zásah na území obce Velké Hoštice (nesouhlas v rámci původní studie)
- problematické napojení na Spojku S1 (zhoršené návrhové parametry)
- vysoká měrná cena stavby a vysoké náklady na údržbu s ohledem na obrovský
rozsah
- mostních objektů
- blízkost archeologické lokality
Takto je navozován typograficky dojem, že se u severu jedná o více záporů - bodů (viz rozdělení toho samého bodu na více řádků a rozdělení věty, aby tak vznikl dojem více záporných bodů apod. O relevantnosti některých sdělení ve srovnání s jižní variantou by se dalo také s úspěchem pochybovat) Podobných manipulací je v dokumentaci celá řada. Z tohoto důvodu jsme přesvědčeni, že některá sdělení nelze považovat za objektivní a celý dokument se tak stává nedůvěryhodným a tendenčním.
Včerejšího veřejného projednání územního plánu které proběhlo 2.10.2012 v Minoritském klášteře se zúčastnilo velké množství občanů. Vlekou část tvořili majitelé zahradní kolonie v Opavě (lokalita zátiší), kteří bojovali proti vymístění jejich zahrádek se kterými již nový územní plán nepočítá v té samé podobě jako tomu bylo doposud. Po zodpovězení všech dotazů občanům z této zahrádkářské kolonie (které trvalo několik hodin) a dalších dotčených částí Opavy (především týkajícího se vnitřního okruhu) došla řada také na variantní řešení Komárova (Severní a Jižní obchvat). Diskuze se zúčastnilo početné množství občanů jak ze Suchách Lazců tak i s Komárova, kteří neskrývali své rozčarování ze snahy vmístit do územního plánu Jižní obchvat. Obě městské části měli v osazenstvu některé své zastupitele a oba starosty. Občané dotčených obcí položili několik dotazů směrem k realizátorům územního plánu, které se né vždy setkaly s uspokojivým a pozitivním ohlasem občanů. Po zodpovězení všech dotazů po 3,5 hodinách veřejné projednání skončilo.
ve Sněmovním sále Minoritského kláštera, Masarykova třída, Opava. K navrhovanému řešení konceptu nového územního plánu mohou občané podávat své připomínky a námitky 15 dnů ode dne veřejného projednání tj. do 17. října 2012 (včetně).
Primátorův peněžní obchvat (převzato ze serveru http://kverulant.org)
Cílem Kverulanta je zrušit nesmyslné a zmanipulované výběrové řízení na obchvat Opavy. Druhým cílem je dosáhnout trestního postihu hlavních aktérů. To se nepodařilo. Ministerstvo dopravy a Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v roce 2011 odložilo stavbu severního obchvatu Opavy na rok 2025. Mohlo by se zdát naprosto nesmyslné už nyní utrácet veřejné peníze na přípravu této stavby. Jenže když město nebude utrácet peníze, není z čeho si krást. A tak radnice vypsala soutěž na dodání projektu na obchvat. Přesněji na projekt, který poslouží k vydání územního rozhodnutí na stavbu obchvatu. Co na tom, že v roce 2025 bude takové povolení dávno neplatné. Jde přece hlavně o to utratit peníze. celý článek
Městské části bojují proti devastaci životního prostředí (Autor: Jitka Hrušková)
Dopravní situace je stále téma, které hýbe Opavskem, a město bude schvalovat nový územní plán. V souvislosti s tím se do hledáčku dostává plánovaný obchvat městské části Komárova. celý článek
V Opavě se opět vyostřuje debata o obchvatu Komárova (převtato z www.rozhlas.cz/ostrava)
Opavské městské části znova otevřely choulostivou debatu o silničních obchvatech. Konkrétně jde o řešení Opavy-Komárova, a to v souvislosti s budovanou cestou I/11 na Ostravu. Rozhodnutí o komárovském obchvatu by mělo být součástí nové podoby územního plánu. celý článek
Územní plány: Šetření veřejnými financemi na český způsob (převzato ze serveru ihned.cz)
Po letech netransparentních výběrových řízení přichází do Česka nový fenomén - tzv. soutěž o nejnižší cenu. Územní plán je nejdůležitější strategický rozvojový dokument obce nebo města. V místních podmínkách mimo jiné reguluje rozsah práv občanů na využití svých nemovitostí, ochranu přírody, práva developerů a spekulantů s pozemky. Jakou kvalitu může mít dokument zpracovaný za nejnižší cenu a kolik za to občan dodatečně zaplatí? celý článek
Interaktivní mapa nového územního plánu města Opavy! zde si můžete prohlédnout detaily nového konceptu územního plánu města Opavy.
Každý z občanů může podat svoji připomínku za sebe jako za občana ke konceptu územního plánu. Stačí si jen stáhnout tento dokument a vyplnit do něj svoji připomínku! Formulář je ke stažení zde |
Pokud potřebujete inspiraci a nevíte jak formulář správně vyplnit zde vám dáváme ukázku. Klikněte na obrázek kde je dokument ke stažení. Ukázka ke stažení zde |
Několik důvodů proč je Jížní varianta obchvatu nevyhovující:
- Nedovolme, aby se z naší malebné vesnice stala průmyslová zóna.
- Pokud se schválí Jižní obchvat Komárova stane se snadno z oblasti kolem obchvatu průmyslová zóna! To bude do budoucna umožňovat vytvoření dalších podobných staveb jako je sklad RKL.
- Zabraňme zničení klidové zóny hojně využívané k pěší turistice, cyklo-toulkám a procházkám se psy.
- Současná velikost stavby překladního centra je 1/3 skutečné velikosti.
- Občané Komárova a Suchých Lazců společně usilují o Severní variantu, podpořte nás také.
- Naší předkové nám zanechali nádhernou krajinu nepoznamenanou průmyslem a rychlostními silnicemi. Nedovolme, aby lhostejnost a liknavý přístup umožnily nenávratnou změnu našeho krajinného bohatství.
- Každý hlas se počítá a může pomoci zvrátit zdánlivě rozhodnutou věc. Žádáme o pomoc všechny slušné občany, kteří ještě nerezignovali a chtějí podpořit naši snahu zabránit nenávratně zničit naše životní prostředí.
- Nedovolte rozhodovat cizí lidi o kvalitě našeho prostředí v bezprostřední blízkosti našich domovů.
- Zachovejme kvalitu života a bydlení v naší obci.
- Mysleme na budoucí generace, které po nás přijdou a zanechejme jim krajinu takovou jakou nám nechali generace před námi.
- Někteří občané mají jistě v paměti bývalou spalovnu, která byla v minulosti nad drůbežárnou. Budˇme rádi, že podobné objekty v naší lokalitě již nejsou a dělejme vše pro to, aby tu nic podobného nevznikalo.
Zachovejme přírodní hodnoty i ráz obce dalším generacím!
Jedná se jen o část konceptu územního plánu, která se týká této problematiky.
Veřejné schůze konané 4.9.2012 se zůčastnil rekordní počet občanů
Suchých Lazců. Na žádost Mgr. P. Hrabiny a občanů se projednávala problematika obchvatu Komárova. Byla stanoveno společné jednání s obcí Komárov v této problematice, neboť obě obce jsou v této problematice zajedno a cílem je Severní varianta obchvatu. Starosta MK se zavázal kontaktováním Komárovského starosty potažmo zastupitelů a domluvením neveřejné schůze mezi oběma městskými částmi, které proběhnou 13 nebo 14.9.2012 (termín bude ještě upřesněn).
Dne 18.9.2012 v 18:00 h proběhne mimořádné zasedáni zastupitelstva obce, které vyhonotí jednání z Komárovské schůzky. V 19:00 h (téhož dne 18.9.2012) pak proběhne v sále restaurace U Balů veřejné projednání a seznámení občanů se situací kolem Severního obchvatu. Doporučujeme všem občanům, aby se této velmi významné schůze zůčastnili.
Suché Lazce občanům o.s.
Ideální varianta, která se nedotkne kvality života obyvatel a přitom vyřeší problebatiku zvýšené dopravy v Komárově.
Ukázka obou tras obchvatů ve foto-mapě.(letecký snímek byl použit z maps.google.com)
Koncept územního plánu Opavy,
který zahrnuje také dopravní řešení potažmo Severní a Jižní variantu obchvatu Komárova je vystaven k veřejnému nahlédnutí od 31.8. do 1.10.2012 na internetu:www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=53483
nebo přímo na Magistrátu města Opavy, na ulici Krnovské 71C.
Následně proběhne veřejné projednání tohoto konceptu, které se uskuteční 2. října 2012 v 16:00 hodin ve sněmovním sále opavského Minoritského kláštera na Masarykově třídě.
Každý z občanů pak může do 15 dnů od veřejného projednání do 17. října 2012 uplatnit své připomínky. V té samé lhůtě pak bude mít možnost uplatnit své připomínky i naše zastupitelstvo. Majitelé dotčených pozemků mohou vznést námitku (která má vyšší váhu než připomínka). K podání námitek a připomínek doporučujeme využít formuláře zveřejněného na webu Opavy viz níže.
Další dokumenty:
- Vyhodnocení vlivu územního plánu na životní prostředí (*.pdf) (12575 kB)
- Námitka/připomínka ke konceptu-formulář (*.rtf) (61 kB)
- Námitka zástupce veřejnosti ke konceptu-formulář (*.rtf) (51 kB)
- A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury M 1 : 5 000.pdf
- Legenda k výkresu A.3.pdf
- A.3 Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury - varianty M 1 : 5 000.pdf